Pindruše

1         Úkoly

1.1       Základní úkoly

1.1.1        Vytvořte samonafukovací balónky.

1.1.2        Pozorujte všudypřítomné plísně.

1.1.3        Rozhodněte: „s“, nebo „bez“?

1.1.4        Zjistěte využití hub a vytvořte výstavu.

1.1.5        Pozorujte výtrusy hub pod mikroskopem.

2         Čas

2.1       Základní časová dotace

samonafukovací balonky: 1 vyučovací hodina

plísně: 5 min umístění chleba, 1 týden růst, 15 min pozorování

rozhodněte: „s“, nebo „bez“: 20 min (popř. + vycházka a sběr hub – cca 60 min)

využití a výstava hub: 20 min + 45 min příprava výstavy

pozorování výtrusů hub: 1 vyučovací hodina

3         Pomůcky

3.1       Vytvořte samonafukovací balónky.

3ks PET láhve0,5 litru, balónky 3ks, voda (teplá), cukr, kvasnice, sklíčka, preparační jehla, mikroskopy, tužka.

3.2       Pozorujte všudypřítomné plísně.

Kousek vlhkého chleba, tácek, mikroskop, sklíčka, preparační jehla.

3.3       Rozhodněte: „s“, nebo „bez“?

Obrázky hub nebo modely – popř. živé houby nasbírané v lese, pracovní list, tužka.

3.4       Zjistěte využití hub a vytvořte výstavu.

Čtvrtky A4, tužka, fixy, obrázky a lístečky s vybranými zástupci hub, atlasy hub, popř. přístup k internetu.

3.5       Pozorujte výtrusy hub pod mikroskopem.

Vzorek houby (plesňák), podložní a krycí sklíčko, 5% KOH (případně voda), preparační jehly, mikroskop, binolupa (lupa).

4         Hlavní a dílčí cíle

4.1       Hlavní cíle

4.1.1        Vysvětlit využití kvasinek v potravinářském průmyslu.

4.1.2        Uvědomit si všudypřítomnost plísní.

4.1.3         Rozlišit houby s plodnicí a bez plodnice.

4.1.4        Rozlišit houby kloboukaté a nekloboukaté.

4.1.5        Rozpoznat běžné jedlé i jedovaté houby.

4.1.6        Pozorovat rozmnožovací buňky stopkovýtrusých hub (bazidie) s výtrusy.

4.2       Vedlejší cíle

4.2.1        Seznámit se s využíváním plísní v různých odvětvích využívaných člověkem (lékařství, mikrobiologie, potravinářství).

5         Mezipředmětové vztahy a přesahy

Tento materiál přesahuje rámec biologie a dotýká se dalších oborů jako chemie (znalost práce s chemikáliemi), výtvarná výchova (tvorba karet, příprava výstavy hub ve škole) a výpočetní technika (vyhledávání informací při tvorbě výstavy).

6         Obecný úvod k tématu

6.1       Kvasinky

Kvasinky jsou jednobuněčné houby, a přestože to většina lidí neví, žijí všude kolem nás. Většinou jsou našimi užitečnými pomocníky, ale existují i patogenní kvasinky, které mohou napadat kůži a sliznice člověka. Léčba je pak dlouhodobá a nepříjemná. Kvasinky jsou normálně pozorovatelné pouze pod mikroskopem, ale při množení (pučení) dochází ke dvojnásobení velikosti buněk a jejich velmi rychlému dělení. K rozmnožování dochází za příznivých podmínek (teplo, dostatek potravy). Kvasinky využívají jako potravu cukr a jako odpadní látku uvolňují alkohol a oxid uhličitý. Využívají se nejen při výrobě alkoholu, ale i pro kypření těsta – pečení chleba, rohlíků, moučníků atd. Jsou pro člověka velmi užitečné.

6.2       Mnohobuněčné houby

Mnohobuněčné houby mají také nezastupitelnou funkci. V přírodě jsou důležitými rozkladači organických zbytků a uzavírají tím oběh látek. Mezi jednotlivými skupinami hub jsou velké rozdíly, např. ve způsobu života, rozmnožování, velikosti a tvaru. Existuje mnoho různých pohledů na dělení (cizopasné x rozkladné x symbiotické; léčivé x jedlé x jedovaté; s plodnicemi x bez plodnic). Většina hub je tvořena spletí houbových vláken (hyf), která tvoří podhoubí. Z něho pak u některých hub vyrůstá plodnice s výtrusy, díky kterým se houba rozmnožuje. Mezi houby bez plodnic patří například plísně. Jejich výtrusy jsou všudypřítomné a patří sem asi 60 % všech hub. Houby s plodnicemi se dělí na kloboukaté a nekloboukaté. Dalším rozlišovacím znakem je jejich využití k přípravě pokrmů – jedlé, nejedlé a jedovaté.

Mikroskopická praktika houbových organismů na školách se většinou orientují na koupené pečárky a plíseň z napadených potravin. Lupenaté houby však nejsou zcela vhodnou skupinou, protože jejich bazidie nebývají dostatečně velké pro pohodlné pozorování školními mikroskopy. Podobná situace je s výtrusy. Samozřejmě, že vše pod mikroskopem vidíme, ale nevýrazné výtrusy a malé růžky (sterigmata) bazidií jsou nezřetelné.

Doporučujeme proto vyzkoušet jinou skupinu hub – čeleď plesňákovité (Thelephoraceae). Zejména pak nejsnáze identifikovatelný druh plesňák zemní (Thelephora terrestris, obr. 1.). Roste často v jehličnatých lesích a můžeme si ho uschovat do zásoby na roky dopředu. Velké bazidie, dobře viditelná sterigmata, ostnité spory a měkká dužnina dělají z celé této skupiny ideální objekt mikroskopických praktik.

7         Pracovní postup

7.1       Vytvořte samonafukovací balónky.

Kvasinky se za příznivých podmínek rychle dělí – pučí. Jejich potravou je cukr. Při jeho zpracování vytváří kvasinky jako vedlejší produkt oxid uhličitý a alkohol.

• Do každé PET láhve nadrobíme kvasnice a zalijeme je trochou vody – 1x studenou, 2x teplou vodou.
• Do jedné láhve se studenou vodou a do jedné s teplou vodou přidáme cukr.
• Na hrdla lahviček navlečeme balónky a necháme kvasinky pracovat.
• Pozorujeme změnu během 15 minut.
• Po ukončení pokusu s balónky si vezmeme z nejvíce nafouklého vzorku malý vzorek na sklíčko a pozorujeme kvasinky pod mikroskopem.
• Zakreslete pučící kvasinku.

7.2       Pozorujte všudypřítomné plísně.

• Děti necháme z domova přinést kousek chleba.
• Chléb pokapeme několika kapkami vody.
• Třetina dětí umístí chléb do krabice od bot (může být navíc v igelitovém pytlíku). Druhá třetina nechá chléb v igelitovém pytlíčku na okně ve třídě. Poslední třetina nechá chléb volně ležet na tácku.
• Vzorky necháme týden ležet ve třídě. Upozorníme paní uklízečky, aby tento poklad nevyhazovaly, že slouží k vědeckým účelům J.
• Po týdnu vzorky rozbalíme a pozorujeme, že se plíseň objevila v různém množství na většině kousků chleba. Spory plísní jsou všude, jen potřebují vhodné podmínky pro růst.
• Vzorek plísně odeberte preparační jehlou na sklíčko, pozorujte vlákna pod mikroskopem. Zakreslete.

7.3       Rozhodněte: S, nebo BEZ?

Pokud chcete a máte možnost vyrazit s dětmi na vycházku, jděte si nasbírat vlastní vzorky na následující úkoly. Pro naše účely postačí několik suchohřibů a muchomůrek, dále už jen modely hub nebo jejich obrázky.

• Prohlédněte si ukázky hub a rozhodněte, která patří mezi houby s plodnicí a která patří mezi houby bez plodnice. Své rozhodnutí zapište do pracovního listu.
• Houby, které tvoří plodnici, ještě rozlišujeme na kloboukaté a nekloboukaté. Popište stavbu těla kloboukaté houby v pracovním listě.
• Rozřaďte houby s plodnicí v pracovním listě do skupiny kloboukaté a nekloboukaté.
• Prohlédněte si pozorně spodní stranu klobouku muchomůrky a hřibu. V čem se liší? Zapište do pracovního listu.
• Napište příklady kloboukatých hub s lupenatou a rourkatou výtrusnou vrstvou do pracovního listu.

7.4       Zjistěte využití houbiček a vytvořte výstavu.

Každé dítě si vylosuje lísteček s připravenými modelovými zástupci. Pomocí atlasu hub a IT techniky se snaží zjistit základní informace o vylosované houbě a vytvoří její kartu velikosti A4.

• Zjistěte základní údaje o vylosované houbě: název + zařazení, využití (jedlá, jedovatá, cizopasná,…), výskyt.
• Najděte mezi obrázky její fotografii a nalepte ji do levého horního rohu karty.
• Pokud máte možnost, najděte houbu mezi sebranými vzorky a přiložte ji ke kartě.
• V učebně nebo na chodbě školy vytvořte výstavu svých prací.

7.5       Pozorujte výtrusy pod mikroskopem.

• Vyjmeme kousek hymenia (spodní část plodnice obrácená k zemi) preparační jehlou a vložíme ho do kapky pozorovacího média (5% KOH, voda) na podložní sklíčko.
• Preparačními jehlami co nejvíce malý kousek roztrháme (jde to snadno, protože v plodnici neexistují skeletové hyfy). Můžeme použít binolupu (lupu).
•  Práci opatrně přikryjeme krycím sklíčkem, mírně přitlačíme a preparát je připraven k pozorování pod mikroskopem. Popis mikroskopických struktur patrný z obr. 2.