Ptačí ráj

1         Úkoly

1.1       Základní úkoly

1.1.1        Přikrmujte ptáky v zimních měsících.

1.1.2        Připravte si vlastní atlas ptáků.

1.1.3        Vyjděte za ptáky v okolí školy.

1.1.4        Vyrobte si krmítko s ptáky.

2         Čas

2.1       Základní časová dotace: 4 hodiny

Teoretická příprava: 2 x 1 hodina

Praktická příprava: 2 x 1 hodina

3         Pomůcky a materiál

3.1       Přikrmování ptáků v zimních měsících

Pracovní listy s krmítky ptáků, krmítko, provázek, krmení pro ptáky, pastelky, psací potřeby

3.2       Příprava vlastního atlasu ptáků

Pracovní listy s obrysy ptáků, atlasy ptáků, pastelky, psací potřeby

3.3       Vycházka za ptáky v okolí školy

Dalekohledy, připravené „atlasy“ z úkolu 1.2, psací potřeby

3.4       Výroba krmítka pro ptáky

Čtvrtky 1x A1, několik čtvrtek A4, pastelky, vodovky, nůžky, lepidlo, psací potřeby

4         Hlavní a dílčí cíle

4.1       Základní cíle

4.1.1        Naučit se poznávat ptáky a způsob jejich obživy.

4.1.2        Sledovat rozdílné znaky ptáků, jejich barevnost, velikost a chování u krmítka.

4.2       Fakultativní cíle

4.2.1        Uvědomit si význam ptáků v přírodě.

4.2.2        Aplikovat teoretické vědomosti do praktických dovedností.

5         Mezipředmětové vztahy a přesahy

Tento materiál přesahuje svým obsahem předmět biologie. Významně se prolíná s pracovní a výtvarnou výchovou (výroba vlastních atlasů a papírového krmítka).

6         Úvod k tématu

Ptáci (živočichové, strunatci, obratlovci, čelistnatci) se vyvinuli z vymřelých plazů. Paleontologické důkazy, jako zuby v čelistech, dlouhý ocas, drápky na křídlech, tělo pokryté peřím nebo přední končetiny přeměněné v křídla, je možné najít u tzv. pra-ptáka (Archaeopteryx), který vyhynul asi před 150 mil. lety a bývá považován za nejstaršího zástupce skupiny ptáci (Aves) s řadou zachovaných znaků po plazích předcích.

Chování ptáků je řízeno vrozenými instinkty (např. tah). Podle potravy dělíme ptáky na semenožravé, hmyzožravé, všežravé apod. Někteří byli vyšlechtěni jako domácí – pro maso, vejce nebo peří.

Ptáci se dělí podle migrace a pro ČR platí:

1) stálí ptáci – sýkora, vrabec, brhlík, strakapoud, sojka, koroptev,…

2) stěhovaví ptáci – odlétají do jižních krajin – kukačka, špaček, vlaštovka, skřivan, konipas (příčiny: nedostatek potravy, zkracující se den,…)

3) přelétaví ptáci

• - při kratších vzdálenostech letu se řídí zrakem a pamětí
• - při větších vzdálenostech postavením Slunce, hvězd a zemským magnetismem

7         Pracovní postup

7.1       Přikrmujte ptáky v zimních měsících.

• Žáci mají obrázek s krmítkem (obr. 1), skořápkou z kokosového ořechu a květináčem.
• Žáci vymýšlejí další alternativní krmítka pro ptáky – síťky (obr. 2), sépiová kost, morková kost, a zakreslují do pracovních listů.
• Na konci hodiny žáci umístí s vyučujícím vlastní krmítko (obr. 3) za okno. Do krmítka společně nasypou krmení.

Obr. 1 Různé druhy krmítek. Kresba Mgr. Michaela Jízbová

Obr. 2 Lojová koule pro ptáky. Foto Mgr. Hana Sloupová Obr. 3 Krmítko pro ptáky. Foto Mgr. Hana Sloupová

Děti pracují s pracovními listy – obrysy ptáků.7.2       Připravte si vlastní atlas ptáků.

• Podle atlasů ptáků děti vymalovávají pracovní listy a hledají informace, čím se daný pták živí, pak to zapíší do obrázku krmítka.
• Vytvoří si tak vlastní atlas ptáků.

7.3       Vyjděte za ptáky v okolí školy.

• Žáci si vezmou atlasy, které si sami vyrobili v předešlém úkolu, dalekohledy a psací potřeby.
• Žáci jdou s vyučujícím na vycházku okolo školy. Dalekohledem pozorují ptáky a hledají ptačí hnízda. Poznámky si zapisují do svých atlasů.

7.4       Vyrobte si krmítko s ptáky.

• Jeden ze žáků nakreslí na čtvrtku A1 velké krmítko.
• Ostatní žáci kreslí na čtvrtky A4 ptáky, které viděli na vycházce nebo kteří lítají ke krmítku za okno. Každý žák kreslí jen jednoho ptáka a po dokončení ho vystřihne.
• Na konci hodiny vytvoří děti hromadný obraz. Každý nalepí svého ptáka do krmítka na čtvrtce (obr. 4).

Obr. 4 Ptáci v krmítku. Foto Mgr. Hana Sloupová

8         Metodické poznámky

Do krmítka patří:

• vrabec domácí: zrnka máku, jadýrka jablek a slunečnic, semínka různých plevelů
• sýkora koňadra: lůj, semena slunečnice a dýně, semínka lnu a maková zrnka
• sýkora modřinka: lůj, olejnatá semínka řepky, lnu, máku, slunečnice a dýně
• brhlík lesní: žaludy, bukvice, lískové oříšky, semínka jehličnatých stromů a slunečnice, jadýrka dýňová a jablečná
• hýl obecný: olejnatá semínka
• zvonek zelený: semena dýní a slunečnic
• pěnkava obecná: olejnatá a jilmová semínka, bukvice
• kos černý: sušené jeřabiny, černý bez, plody pámelníku, hlohu a dřišťálu
• strnad obecný: obilná zrnka, semena pampelišky, pastuší tobolky a lnu
• stehlík obecný: semena plevelů, oves, semínka pampelišky a pastuší tobolky

9         Seznam použité literatury

Bürger, P., Kloubec, B., Pykal, J. 2009. Atlas ptáků Šumavy a Novohradských hor. Karmášek. Praha.

Čabradová V., Hasch, F., Sejpka, J., Vaněčková, I. 2005. Přírodopis 7. Fraus. Plzeň.

Frieling, H. 1993. Co zde létá? Blesk. Ostrava.

Jurčák, J., Froněk, J. 1998. Přírodopis 7. Prodos. Olomouc.

Kolektiv autorů. 2009. Ptactvo – Poznáváme a určujeme. Svojtka. Praha.

Taylor, M., Arlott, N. 2009. Určujeme ptáky podle barvy. Svojtka. Praha.