Želvušky

1         Úkol

1.1       Základní úkoly

1.1.1        Podle návodu připravte vzorek půdní fauny.

1.1.2        Pozorujte stavbu těla želvušek a jejich pohyb.

1.1.3        Zjistěte odpovědi na zadané otázky.

2         Časová dotace

2.1       Základní časová dotace

1–2 hodiny

3         Pomůcky a materiál

3.1       Příprava vzorku půdní fauny pomocí Baermanovy nálevky

Laboratorní stojan, nálevka (či kuchyňský trychtýř), sítko (možno použít běžné kuchyňské síto), silikonová trubička, epruveta či zkumavka, buničitá vata, destilovaná voda, trsy mechu, půdní vzorky

3.2       Pozorování stavby těla zástupce želvušek

Světelný mikroskop, potřeby k práci s mikroskopem (podložní a krycí skla, kapátko či pipeta, buničitá vata)

4         Hlavní a dílčí cíle

4.1       Základní cíle

4.1.1        Prakticky se seznámit se zástupci skupiny želvušek jako s nesmírně odolnými organismy.

5         Mezipředmětové vztahy a přesahy

Tento materiál svým obsahem přesahuje předmět biologie, propojuje znalosti z oborů ekologie (životní podmínky, anabióza), chemie (trehalóza), fyziky (fyzikální podmínky přežití organismu) a zeměpisu (rozšíření želvušek). 

6         Obecný úvod k tématu

Želvušky (Tardigrada) jsou živočišný kmen patřící ke skupině prvoústí. Jsou to mnohobuněčné mikroskopické organismy (měří od 0,1 do 1,2 mm), udivující svou schopností přežívat velmi nepříznivé podmínky. Želvušky se vyskytují téměř ve všech typech prostředí. Nejznámější prostředí jejich výskytu je tenký vodní film na povrchu mechů, lišejníků a některých rostlin. Bylo zjištěno, že mají schopnost anabiózy, tzn. že vstupují do stavu, kdy dočasně ustávají metabolické pochody. Dokáží přežít za velmi nízkých i vysokých teplot (od -270 °C až do 120 °C). Kvůli schopnosti adaptace na různé podmínky se staly zajímavým modelovým organismem pro výzkum vesmíru. Želvušky se živí např. vysáváním rostlinné šťávy, jiné jsou dravé. V dutině ústní mají bodce k napichování (prorážení) tkání. Nemají cévní soustavu a dýchací orgány. Jejich tělo kryje kutikula. Výhodné je, že se dají nasbírat v nejbližším okolí. Stačí mít trošku mechu, mikroskop a trochu štěstí.

7         Pracovní postup

7.1       Příprava vzorku půdní fauny pomocí Baermanovy nálevky

• Pomocí Baermanovy nálevky získáme kvalitní vzorek některých skupin půdní fauny. Metoda je založena na vlastní aktivitě živočichů, kteří pronikají z půdy do vody, v níž kvůli vyšší specifické hmotnosti těla klesají do dolní části nálevky a hromadí se v epruvetě či zkumavce.
• Baermannova nálevka sestává ze stojanu, nálevky (popřípadě kuchyňského trychtýře), silikonové trubičky a epruvety (obr. 1).
• Vzorek půdy či mechu se uloží v plastovém sítu (je možné použít běžné kuchyňské síto) na buničině (ochrana před propadem menších částic půdy).
• Baermannova nálevka se naplní destilovanou vodou a vzorek v sítu se opatrně usadí do nálevky.
• Živočichové ze vzorku postupně pronikají do vody a poté vodou do epruvety. Takto získáme organismy očištěné od složek půdy.

Obr. 1 Baermannova nálevka. Foto RNDr. Stanislava Mayerová

7.2       Pozorování stavby těla zástupce želvušek

• Kapátkem přeneseme získaný vzorek na podložní sklíčko a vytvoříme nativní preparát.
• Pomocí světelného mikroskopu pozorujeme želvušky (obr. 2).

Pozn. Je možné rovnou použít „vyždímanou“ vodu z mechu, ale musíme počítat se znečištěním. Odměnou za trpělivost při získávání vzorku nám bude pohled na obdivuhodné tvory, kteří jsou objektem zájmu výzkumníků vesmíru i badatelů v oboru hibernace a mrazového uskladňování.

Obr. 2 Zástupce želvušek medvíďátko (Macrobiotus sp.). Foto doc. RNDr. Michal Mergl, CSc.

7.3       Odpovězte na následující otázky.

1)      Vysvětlete pojem anabióza a hibernace.

2)         Jaké je systematické zařazení želvušek?

3)         Zjistěte, jaká chemická látka je pro hibernaci želvušek nejdůležitější.

4)         Jak se pozorované želvušky pohybují?

5)         Najděte překlad slova tardus a gradus. (Mohl by překlad být popisem pohybu želvušek?)

8         Metodické poznámky

Nejdříve musí být proveden sběr mechu (půdního vzorku). Kvalitní vzorek k práci s mikroskopem je nutno připravovat 12–24 hodin předem (sbíráme mechy např. i ze střech).

9         Použitá literatura a další zdroje

Devetter, M. 2010. Akvatická fauna v půdním prostředí – jak ji pozorovat? Živa 2: 94 – 96. Dostupné z.

Mihulka, S. 2006. Trvanlivé želvušky klíčem k hibernaci? Dostupné z .

Novák, J.A. 2010. Malinká želvuška dokáže přežít doslova nebe i peklo a nikdo netuší proč. Dostupné z.

Rajzr, T. 2011. Želvušky mechů a půdy Rokycanské stráně a Přírodní rezervace Žďár. – MS, SOČ, Gymnázium a SOŠ, Rokycany.

Rozsypal, S. 1992. Fylogeneze, systém a biologie organismů. 1. vyd. SPN, Praha.