Zvířátka pod drobnohledem

1         Úkoly

1.1       Základní úkoly

1.1.1        Zhotovte 3 různé zástupce členovců (pavouk, rak, brouk) a porovnejte stavbu jejich těla.

1.1.2        Vyrobte si jednoduchou žížalí farmu a pozorujte život žížal.

1.1.3        Pozorujte hlemýždě zahradního.

2         Časová dotace

2.1       Základní časová dotace

výroba a pozorování stavby členovců: 2 vyučovací hodiny

žížalí farma: 30 min. + po 14 dnech 15 min. pozorování

hlemýžď zahradní: 1 vyučovací hodina

3         Pomůcky

3.1       Zhotovte 3 různé zástupce členovců (pavouk, rak, brouk) a porovnejte stavbu jejich těla.

Brambory, špejle, leukoplast, sirky, párátka, tvrdý papír, nůžky, gumičky, nůž, 2 kolíčky na prádlo (pro jednu skupinu dětí po 3), fixy, drátky, lepidlo.

3.2       Vyrobte si jednoduchou žížalí farmu a pozorujte život žížal.

Hlubší průhledná plastová vanička (od masa), hlína, písek, suché listí, voda, potravinová fólie, kartonová krabice.

3.3       Pozorujte hlemýždě zahradního.

Prázdné ulity plžů, skleněná deska, papírové měřítko, mouka, práškový cukr, HCl.

4         Hlavní a dílčí cíle

4.1       Základní cíle

4.1.1        Na základě modelových živočichů (pavouk, rak, brouk) určit tělesné rozdíly mezi skupinami členovců.

4.1.2        Vysvětlit význam žížal pro ekosystémy.

4.1.3        Pozorováním ověřit stavbu a funkci těla hlemýždě.

4.2       Vedlejší cíle

4.2.1        Aplikovat teoretické znalosti v praxi.

Seznámit se s modelovými zástupci bezobratlých živočichů a jejich funkcí v ekosystému.

5         Mezipředmětové vztahy a přesahy

Tento materiál přesahuje rámec biologie a využívá dalších předmětů, jako je chemie (ověření reakce HCl s kalcitem a stejné reakce s ulitou), matematika (počítání aritmetického průměru a rychlosti pohybu) a pracovní činnosti (výroba pavouka, raka a brouka z přírodního materiálu).

6         Obecný úvod k tématu

6.1       Členovci

Členovci jsou nejpočetnějším kmenem živočichů (více než1,5 mil. druhů). Přizpůsobili se téměř všem biotopům, což se projevuje v jejich obrovské tvarové rozmanitosti. Mají článkované tělo i končetiny (nestejnoměrné článkování). Pevnou oporu těla tvoří vnější kostra, na kterou se zevnitř upínají svaly. Vnější kostra omezuje růst, proto ji svlékají a nahrazují novou.

6.2       Žížala

Žížaly jsou našimi nejběžnějšími zástupci kroužkovců. Velké množství žížal v půdě je zárukou vysoké kvality půdy. Svou činností vytvářejí v půdě kanálky, jimiž je půda provzdušňována. Živí se organickými zbytky v půdě, které přetvářejí díky velkému množství mikroorganismů ve svém střevě na humus.

6.3       Plži

Plži jsou jednou ze tříd měkkýšů. Pohybují se po svalnaté noze, v její přední části se nachází hlava. Tělo je měkké, nečlánkované, vnitřní orgány jsou uloženy nad nohou v útrobním vaku. Kožní záhyby těla tvoří plášť. Z chitinu a uhličitanu vápenatého vylučovaného pláštěm vzniká spirálně stočená schránka – ulita.

7         Pracovní postup

7.1       Vyrobte vylosovaného zástupce členovců podle fotografické předlohy a návodu (pavouk, rak, brouk).

7.1.1        Pavouk

• Krátkou špejlí spojíme dva očištěné brambory, jeden představuje  hlavohruď a druhý zadeček, špejle je stopka. Pro snadnější zapichování špejlí lze vytvořit nejprve otvor hřebíkem.
• Do hlavohrudi vpředu zapíchneme dvě krátké špejle (klepítka) a vedle nich další dvě (makadla). Všechny krátké špejle uprostřed obalíme náplastí a pod ní je zlomíme (naznačení kloubu a článkování).
• Po obou stranách hlavohrudi zapíchneme ještě čtyři delší špejle (celkem čtyři páry, představují končetiny), které podobně obalíme v 1/3 náplastí a pod ní špejle zlomíme (naznačení kloubu a článkování). Z praktických důvodů naznačujeme na končetinách jen jeden kloub.
• Na přední část hlavohrudi (nad klepítka a makadla) nakreslíme černým fixem 8 očí. Na konci zadečku zapíchneme 4 malé kousky zápalek (snovací bradavky).

7.1.2        Rak

• Dva očištěné brambory na koncích seřízneme na plocho tak, abychom je mohli k sobě připojit několika krátkými špejlemi, a oba brambory přitlačíme k sobě, aby špejle nebyly vidět. Jedna část představuje hlavohruď a druhá část zadeček. Žáci mohou pozorovat odlišné spojení hlavohrudi a zadečku raka a pavouka.
• Z tvrdého papíru vystřihneme krunýř (viz příloha) a připevníme gumičkou na horní část hlavohrudi.
• V přední části hlavohrudi zapíchneme dvě sirky (oči na stopkách) a pod ně stranou zapíchneme dva delší drátky (tykadla) a dva kratší drátky (dvouvětevná tykadla).
• Pod oči zapíchneme pár krátkých zápalek (kusadla).
• Po stranách hlavohrudi zapíchneme dlouhou špejli, kterou omotáme náplastí a pod ní zlomíme. Na konci připevníme kolíček na prádlo (klepeta) a čtyři páry kráčivých nohou (vyrobíme ze špejle omotané náplastí a pod ní zlomené).
• Další tři páry končetin z praktických důvodů vynecháme, ale žáky na ně upozorníme. Po stranách zadečku zapíchneme 10 zkrácených párátek (pět párů zadečkových nohou).
• Na konci zadečku vložíme do vodorovného zářezu ploutvičku – telson – vystřiženou z tvrdého papíru (trojúhelníkovitý tvar na širší straně vystřihaný do několika obloučků).

7.1.3        Brouk

• Očistíme 2 brambory. Menší z nich rozkrojíme na 2 poloviny a z druhé části odřízneme špičku. Obě části opět spojíme špejlemi (hlava a hruď).
• Z většího bramboru odřízneme špičku a špejlemi připojíme ke zbytku (zadeček).
• Do hlavičky zapíchneme 2 drátky (tykadla) a 2 zalomená párátka jako kusadla. Hlavičky sirek představují oči.
• Do hrudi z boku zapíchneme špejle, které omotáme náplastí a pod ní zlomíme (klouby).
• Z papíru vytvoříme křídla a krovky a pomocí gumiček upevníme na zadeček.

7.2       Zhotovte žížalí farmu.

7.2.1        Žížalí farma

• Na dno plastové vaničky nasypte vrstvu hlíny do výšky cca2 cm.
• Na hlínu nasypte tenkou vrstvičku písku cca0,5 cm.
• Potom opět nasypte vrstvu hlíny, vrstvičku písku a další vrstvu hlíny.
• Nahoru položte suché listí a nalijte čtyři čajové lžičky vody.
• Na listí opatrně vložte žížaly.
• Nádobu shora zakryjte potravinovou fólií.
• Do fólie udělejte propisovací tužkou několik dírek.
• Vaničku přiklopte krabicí.
• Každý den odklopte fólii a přilijte 7 čajových lžiček vody, aby půda zůstala vlhká.
• Po 14 dnech odstraňte svrchní krabici.
• Pozorujte, co se s půdou a pískem stalo.

7.2.2        Pozorování žížaly

• Změřte délku žížaly.
• Na třech různých místech spočítejte počet článků na1 cm(průměrný počet článků na1 cm).
• Jaký je přibližný počet článků žížaly?
• Urči přední a zadní část žížaly.
• V které části těla má opasek?
• Porovnej hřbetní a břišní stranu.
• Polož žížalu na suchý papír a poslouchej šustění, které je slyšet při lezení.
• Protáhněte žížalu mezi prsty zpředu dozadu a obráceně.

7.3       Pozorujte hlemýždě zahradního.

• Na prázdnou ulitu hlemýždě kápněte zředěnou kyselinu chlorovodíkovou, pak ji kápněte na kalcit – k čemu došlo? (Důkaz uhličitanu vápenatého v ulitě.)
• Hlemýždě položte na skleněnou desku. Kterou část vystrčí z ulity nejdříve? Jak rychle se pohybuje? Co pozorujeme při pohybu hlemýždě na spodní straně nohy?
• Hustou kaši z mouky, práškového cukru a vody naneste před lezoucího hlemýždě na skleněné desce. Jak hlemýžď přijímá potravu? (Pozorujte lupou zespodu.)

8         Metodické poznámky

• Úkol 7.2.1

Žížalí farmu pravidelně kontrolujeme a substrát vlhčíme dle potřeby.

• Úkol 7.2.2

Při počítání článků těla žížaly se jedná pouze o přibližný počet, není nutná přílišná přesnost. Děti, které mají odpor vzít žížalu do ruky, nemusí pohmatem ověřovat přítomnost štětinek na břišní straně.

9         Seznam použité literatury

Altmann, A., Lišková, E. 1979. Praktikum ze zoologie. SPN, Praha.

Dobroruka, L.J., Cílek, V., Hasch, F., Storchová, Z. 1999. Přírodopis I pro 6. ročník základní školy. Scientia, Praha.

Stoklasa, J. 2006. Klíče a návody k praktickým činnostem v přírodopisu, biologii a ekologii pro základní a střední školy. SPN, Praha.