Moucha domácí aneb každý má svou mouchu.

1         Úkol

1.1       Základní úkoly

1.1.1        Na příkladu mouchy domácí pozorujte stavbu těla dvoukřídlého hmyzu a redukci druhého páru křídel.

1.1.2        Ověřte pokusem vydávání zvuku kmitající destičkou jako zdroj bzučení u mouchy.

1.2       Fakultativní úkoly

1.2.1        Zjistěte doplňující informace podle zadaných otázek.

2         Časová dotace

2.1       Základní časová dotace

1–2 hodiny

3         Pomůcky a materiál

3.1       Stavba těla mouchy domácí

Binokulární lupa, moucha domácí

3.2       Demonstrace bzučení mouchy

Stojan, svorky, různě dlouhá pravítka

3.3       Pomůcky pro fakultativní úkoly

Kopie růžných článků o mouše domácí, internet – ARKIVE, Biologický náčrtník – zoologie

4         Hlavní a dílčí cíle

4.1       Základní cíle

4.1.1        Rozšířit učivo praktickým pozorováním stavby těla mouchy, při kterém si žáci ověří znaky stavby těla dvoukřídlých.

4.2       Vedlejší cíle

4.2.1        Vypracováním odpovědí na dílčí otázky rozšířit a upevnit základní učivo o hmyzu, resp. mouše domácí.

4.2.2        Zdokonalit se v práci s laboratorními přístroji (binokulární lupa).

5         Mezipředmětové vztahy a přesahy

Tento materiál svým obsahem přesahuje předmět biologie, propojuje znalosti z oborů fyziky (kmitání) a také ekologie (význam larev much jako rozkladačů).

6         Obecný úvod k tématu

Většina hmyzu je pro nás neškodná, některé druhy jsou škodlivé, další jsou užitečné. Všeobecně známá a rozšířená moucha domácí je příkladem hmyzu, bez kterého bychom byli nuceni žít mezi hnijícími odpadky a zdechlinami, a zároveň příkladem velice „otravného“ hmyzu roznášejícího všude choroboplodné zárodky. O jejím životě, který se odehrává v blízkosti člověka, bychom proto měli vědět co nejvíce.

Mouchu domácí (Musca domestica) řadíme do řádu dvoukřídlí. Tento hmyz má plně vyvinutý pouze první pár křídel, druhý pár je zakrnělý a přeměněný v kyvadélka (halterae). Moucha, stejně jako ostatní hmyz, nemá vnitřní kostru a její tělo chrání exoskelet tvořený trojvrstevnou kutikulou. Její významnou součástí je také chitin a vrstvička lipoproteinových komplexů, které zabraňují odpařování vody z jejího těla. Na povrchu kutikuly jsou chloupky. Moucha se rychle rozmnožuje, po oplození klade samička denně kolem 150 vajíček. Za 9 až 14 dnů se začnou larvy kuklit, po 3–5 dnech dojde k líhnutí dospělých jedinců. Nadměrnému výskytu mouchy brání skutečnost, že má dost přirozených nepřátel (další druhy hmyzu, pavouci, žáby, ptáci). Patří k hmyzu s proměnou dokonalou. Její larvy jsou beznohé, vyvíjejí se v rozkládajícím se materiálu. Potravu přijímá tekutou, rozpouští slinami tuhou potravu a její ústní ústrojí je lízavě-savé. Podílí se tak významně na destrukci organických zbytků a přenášení četných choroboplodných zárodků (např. břišní tyfus, lepra, cholera, tuberkulóza, salmonela, cysty prvoků i vajíček červů atd.).

Oči mouchy jsou složené. Jednotlivé čočky nemohou zaostřovat, moucha vidí okolí neostře. Složené oko však umožňuje velmi snadno zpozorovat pohyb. Moucha má tak velké zorné pole, že vidí skoro do všech stran, tedy i dozadu. Moucha také vidí i barvy jinak než člověk. Je to dáno tím, že moucha má v očích jiné zrakové pigmenty než člověk. Jeden reaguje na zelené a žluté světlo (vlnová délka okolo 550 nm) a druhý na modré a ultrafialové světlo (vlnová délka méně než 480 nm, ultrafialové dokonce méně než 380 nm). Moucha tedy nevidí červenou barvu (která má vlnovou délku kolem 650 nm). Pro mouchu je typický zvuk – bzučení. Moucha bzučí, jen když letí, a nemá žádný zvláštní zvukový orgán. Bzučení je způsobeno kmitáním křídel. Ověřte tento jev pokusem.

7         Pracovní postup

7.1       Stavba těla mouchy domácí

• Pod binokulární lupu umístěte tělo mouchy domácí. Pozorujte jednotlivé části těla, zakreslete je a popište (obr. 1–3).
• Zaměřte se na umístění a tvar kyvadélka (obr. 4).

Obr. 1 Stavba těla mouchy domácí (Musca sp.). Foto Mgr. Veronika Kaufnerová

Obr. 2 Stavba křídla mouchy domácí (Musca sp.). Foto Mgr. Veronika Kaufnerová

Obr. 3 Stavba končetiny mouchy domácí (Musca sp.). Foto Mgr. Veronika Kaufnerová

Obr. 4 Demonstrace kyvadélek dalšího ze zástupců dvoukřídlého hmyzu (tiplice). Foto RNDr. Stanislava Mayerová

7.2       Demonstrace bzučení mouchy

• Umělohmotné pravítko upevněte do svorek stojanu a úderem jej rozkmitejte.
• Demonstrujte kmitání destičky (pravítka) jako zdroje zvuku.
• Srovnejte kmitání a zvuky různě dlouhých pravítek.

7.3       Odpovězte na následující otázky.

1)      Do jakého řádu hmyzu řadíme mouchu domácí?

2)         Kde se moucha vyskytuje, v jakém prostředí žije?

3)         Čím se živí?

4)         Jaký význam mají mouchy v přírodě?

5)         Jak se mouchy rozmnožují? Má nedokonalou, nebo dokonalou proměnu?

6)         Co jsou to kyvadélka a k čemu slouží?

7)         Jaký typ ústního ústrojí mají mouchy?

8)         Proč mouchy bzučí?

9)         Jak se mezi ostatními druhy much pozná moucha domácí?

10)     Jsou mouchy pro člověka nebezpečné? Jak, čím?

11)     Jak je možné, že moucha leze po skle?

12)     Zjistěte velikost dospělého jedince, rychlost letu, délku života, jaké má smyslové orgány.

13)     Existuje nějaké praktické využití much nebo znalostí jejich biologie člověkem?

14)     Víte, co je to gyroskop?

8         Metodické poznámky

Zajistit dostatečný počet much (sběr lze zadat studentům, nemusí být jenom moucha domácí), je možné na začátek cvičení pustit video – let mouchy (Arkive).

9         Použitá literatura a další zdroje

Internetový časopis OKO. Moucha domácí. Oko: 7. Dostupný z.

Q-klub Příbram. Hmyzí bzučení : Fyzika kolem nás. Dostupný z <http://www.quido.cz/fyzika/107fyzika.htm>.

Žďárek, J. 1980. Neobvyklá setkání. 1.vyd. Panorama. Praha.

Další zdroje:

http://www.pro-zivot.com/co-vime-o-prirode-/oko-mouchy/

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id122031/

Odkaz na video (let mouchy, ústní ústrojí mouchy):

http://www.arkive.org/house-fly/musca-domestica/video-00.html

http://www.youtube.com/watch?v=xnmhYD5UadE