Voda

Obsah lekce:

1 Podoba vody v přírodě (PL-1)

Učitel vyzve žáky, aby namalovali na  PL-1, v jaké podobě se vyskytuje voda v přírodě.

• Děti kreslí podobu vody, kterou znají (potok, rybník, moře, déšť, jinovatka, rampouchy, sníh, kroupy, pára…).
• Učitel vyzve děti, aby porovnaly své obrázky s ostatními dětmi ve trojicích.
• Společný snos na tabuli, kam učitel zapisuje podobu vody podle skupenství do tří sloupců. Do prvního sloupce: pevné skupenství, do druhého kapalné a do posledního plynné, ale dětem nevysvětluje proč.

Příklad:

• Učitel se zeptá dětí: Proč jsem zapsal/a podobu vody do tří sloupců, co jednotlivé sloupce spojuje?
• Vyvodí spolu s dětmi tři skupenství vody – kapalné, pevné, plynné.
• Nyní učitel na tabuli připevní informace, které spolu s dětmi doplní na správné místo pod tabulkou.

• Děti si doplní tyto pojmy do rámečků u svých obrázků, které kreslily na  PL-1.

2 Koloběh vody (PL-2)

Učitel vyzve žáky, aby se zamysleli, jak a kdy dochází k změně podoby vody.

Své domněnky žáci sdílí ve dvojici. Následuje společná diskuse o tom, co děti o problematice vědí.

Pro malé děti obtížné představit si kondenzaci vody a její přeměnu v jiný druh skupenství.  Následující pokus žákům přiblíží představu vzniku deště na vlastním modelu, čímž jim potvrdí existenci tří skupenství vody.

Postup:

• Lepicí páskou zalepíme a utěsníme velký igelitový pytel. Na jeho dno předtím opatrně vložíme 3 kostky ledu tak, abychom nenavlhčili stěny pytle. Dětem vysvětlíme, že to je např. led na louži. Ten nám pomůže zjistit, kam voda mizí. Pytel umístíme na místo, kde svítí sluníčko nebo na hřející topení.
• Necháme několik hodin či dní a pozorujeme.
• Je voda teplejší? Sledujeme, kdy se na stěnách začnou srážet první kapičky, které označují začátek kondenzace vody. Učitel seznámí děti s tím, že mraky jsou složeny z mnoha drobounkých kapiček vody, stejných jako na stěnách pytle.
• Jakmile nastane kondenzace, podrží učitel u horní části pytle sáček s ledem. Tím by se měla vyvolat další kondenzace vody. Některé vodní kapky začnou z horní části pytle kapat dolů. Chladný vzduch ve výšce působí stejně jako náš sáček s ledem. Kapky se neudrží a padají k zemi.
• Co se stane s vodou? Pozorujeme, jak celý cyklus začíná znovu.

Poznámka: Pokud postavíme sáček přímo na teplé topení, tání proběhne během cca 20 minut. K vypařování dochází po dalších cca 30 minutách.

3 Pokus s kostkou ledu (PL-3)

• Na základě předchozího pokusu, kde si žáci potvrdili existenci tří podob vody, a kde viděli, že voda po určitou dobu „drží“ při sobě, než spadne v podobě deště, budou zkoumat její vlastnost – povrchové napětí a změnu skupenství z pevného v kapalné.
• Každá dvojice dostane plastovou podložku a kostku ledu. Bude pozorovat a měřit čas, za který jak kostka ledu taje a budou pozorovat, co se s vodou děje. Svá pozorování budou zaznamenávat do  PL-3.

Poznámka: Nebo může učitel vyzvat žáky, aby se pokusili kostku ledu co nejrychleji roztát a svůj postup zaznamenávali do  PL-3.

4 Zkoumání kapek vody (PL-4)

• Učitel vyzve žáky k dalšímu zkoumání kapek vody.
• Žáci dostanou voskovaný papír a kapátko.
• Experimentují s kapkami vody (pohybují s nimi, zkoumají tvar shora, zdola, zboku, spojují dvě kapky v jednu, rozdělují jednu na několik).
• V závěru dostanou párátko namočené v šamponu a dotknou se velké kapky. Přidání saponátu nebo mýdla povrchové napětí snižuje.
• Svá pozorování budou zaznamenávat do  PL-4.

5 Závody kapek (PL-5)

• Kapky vody, sirupu, oleje a alkoholu umístí žáci do řady na voskový papír napnutý na rovné prkno.
• Žáci nejprve odhadují, která kapka vyhraje. Pak nakloní prkno s kapkami a pozorují jejich pohyb.
• Své odhady i výsledek pokusu zaznamenají do  PL-5.

Poznámka: V tomto pokusu hraje svoji roli koheze molekul jednotlivých kapalin a gravitace. Nejrychlejší by měl být líh, potom voda, sirup a nejpomalejší olej.

6 Poslední kapka (PL-6)

Učitel postaví před každou skupinu plnou sklenici vody a zeptá se:

Co si myslíte, že je ve sklenici?

Diskuse

Učitel vyzve děti, aby se zamyslely nad příslovím:

• To je poslední kapka…

Kdy se používá a jak vlastně vzniklo?

• Požádá děti ve skupině, aby odhadly a zapsaly do  PL-6 , kolik kapek se ještě vejde do sklenice, než skutečně přeteče. V diskusi děti propojí experiment s životní zkušeností. Uvádí příklady toho, kdy v rodině, ve škole s kamarády zažily, že… to byla poslední kapka.

Poznámka: V tomto pokusu demonstrujeme povrchové napětí vody.

7 Dopis (PL-7)

Učitel vyzve žáky, aby napsali dopis vodní kapce o svých objevech a zjištěních, které jim připadají nejvíce užitečné. 

Doplňkové aktivity:

• Míchání barev – odstíny modré – malba podle poslechu skladby
• Poslech skladby B. Smetana – Vltava
• Psaní příběhu – Putování kapky vody